Vzpomínám

12. srpna 2012 v 10:38 | ★ |  poeizuju
Čekám na vlak a nemůžu přestat přemýšlet.
Přemýšlet nad tím, jak krásné by bylo
sdílet s někým všechny ty prosté, všední maličkosti.
Jenže z těch maličkostí se stejně nikdy..
..Dobře, téměř v žádném případě..
nevyklube později nic jiného,
než spousta střípků dokonalých vzpomínek,
které víc ublíží než potěší,
navštíví-li po čase naše vědomí.

Výpravčí píská, vlak vyjíždí.
Kožená sedadla mi nenabídnou nic jiného,
než obrazy nás dvou, když jsme společně jezdili domů.
A to od těch nejdřívějších, nejdokonalejších
až po ty poslední raději prosněné.
Ach, jak krásné bylo sdílet s někým ty prosté, všední maličkosti,
až do chvíle, kdy mi vzpomínky stékaly po tvářích a padaly k srdci.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama