Říjen 2012

Nenávidím ho!

21. října 2012 v 12:19 | ★ |  screaming inside
Je to fakt kretén, proboha... Jakto? Dyť je hnusná, divná........... bwwwwwww.. Jebne mi, fakt.. Kdyby si aspoň našel nějakou na jeho úrovni.. Ale ne, počkat.. Ona vlastně je přesně na jeho úrovni. Arogantní, povýšená alibistka. Je mi z toho na blití. Proboha. On má tak právo soudit druhý. Pokyho.. Bože. Fakt už na to nemám sílu! Proč mi, sakra, všechny tyhle aspekty nedovolej zahodit tu touhu, falešnou naději...... Bože.

Kouzelný prsten

18. října 2012 v 19:58 | ★ |  poeizuju
Mně zdávalo se o prstenu,
jenž k srdci mluvit dokázal.
Vypadal, že má převelikou cenu,
však pod skořápkou ukrýval jen prach.

Ten prach směl vidět pouze ten,
kdo jeho řečí omámen,
ale jednou odolal.
V tom spustil se v něm velký žal.

A prášilo se v celém těle,
že jiné cesty nebylo,
než aby z očí se mu vylilo
všechno to černé smetí.

Někdy se taky stávalo,
že smítko prachu zůstalo
a už se nikdy nevrátilo
k prstenu.

A ten tak sílil víc a víc.
Hodně srdcí ve své moci měl.

A nezvládal-li mluvit k všem,
prohlásil jedno svobodným.
Já ale nejlíp ze všech vím,
že smítku, které nezmizelo,
se chtělo zpět, nejspíš k ostatním.

Tak událo se každou chvíli.
Tak smutek, bezmoc rostly dál.
I přišel mladík, odvahou jen sál,
však ač zapojil jakoukoli píli,
vévodil prsten, Prsten-král.

Chtěla bych nemít strach..

4. října 2012 v 20:17 | ★ |  poeizuju
Chtěla bych nemít strach z toho, že přijdou mrazy.
Že ten teď studený, chladný vzduch snad ještě strašnější srazí.

Vážně bych chtěla nemít strach, že s jinou se sem vrátíš
a moje srdce srostlé s tvým.. že někde netušíc ztratíš.

Snad nepřestaneš věřit v to, v co důvěru jsi vkládal předtím.
Snad uvěříš, když řeknu ti, že na jiném už nelpím.

Mráz tuhne, listy padají, nebe se na mě shora mračí,
vážně bych chtěla nemít strach z toho, že vzdálit se.. ti stačí.